Digitalizace a automatizace jsou dnes jedny z nejvýraznějších trendů měnících svět byznysu. Co ale tyto pojmy skutečně znamenají v praxi a jak mohou přinést nové příležitosti pro lidi i firmy? Hosté podcastu BYZNYS BISTRO, Matěj Bárta, majitel společnosti M2C, a Filip Molčan, inovátor a sociální podnikatel, diskutovali o tom, jaké výzvy a příležitosti digitalizace přináší, proč Evropa ztrácí krok a jak neurodiverzita může být klíčem k inovacím.
Evropa a její pomalý vlak digitalizace
Evropa, tradičně známá svými inovacemi a technologickým pokrokem, se dnes potýká s paradoxem. Technicky je připravená na změny, ale politická a legislativní zátěž ji často brzdí. Matěj Bárta popisuje, že přeregulovanost je jednou z hlavních překážek: „Mnoho procesů by mohlo být digitalizováno rychle, ale legislativa je často neflexibilní. Digitalizujeme zastaralé procesy místo toho, abychom hledali nové, efektivní přístupy.“
Filip Molčan doplňuje, že Evropa často reaguje pomaleji než například Spojené státy nebo Asie: „Zatímco my se snažíme digitalizovat to, co je aktuálně potřeba, svět už přemýšlí, jaké technologie budou klíčové za deset let.“ Dodává také, že konzervativní přístup některých evropských zemí brání firmám i institucím využít plný potenciál digitalizace.
Automatizace přináší efektivitu i nové pracovní příležitosti
Automatizace není jen o robotizaci továren nebo digitalizaci kancelářských procesů. Jak vysvětluje Filip Molčan, jde o cestu ke zvýšení efektivity, úsporám a schopnosti rychleji reagovat na měnící se podmínky trhu. „Automatizace řeší i nedostatek pracovních sil. Firmy díky ní mohou přesunout zaměstnance z rutinních činností na zajímavější a hodnotnější práci,“ říká.
Matěj Bárta přidává, že obavy, že technologie berou lidem práci, jsou často neopodstatněné: „Z našich zkušeností vidíme, že automatizace lidem práci nebere. Naopak umožňuje jejich rekvalifikaci a přináší jim nové příležitosti. V mnoha případech díky tomu zaměstnanci získávají lepší pracovní podmínky.“
Neurodiverzita: Klíč k inovacím a efektivitě
Neurodiverzita – tedy zapojení lidí s odlišným způsobem myšlení, například autistického spektra, přináší byznysu obrovské možnosti. Filip Molčan, který s těmito lidmi pracuje více než 20 let, popisuje jejich specifické schopnosti jako superschopnosti: „Lidé s obsedantně kompulzivní poruchou jsou vynikající testeři, protože si všimnou každého detailu. Autisté zase excelují v programování nebo analýze dat díky svému smyslu pro logiku.“
Matěj Bárta sdílí konkrétní zkušenost: „Měli jsme projekt z oblasti energetiky, kde jsme potřebovali vytvořit složité algoritmy. Díky neurodiverznímu týmu jsme uspěli tam, kde jiné firmy selhaly. Tito lidé často dokážou dodat řešení rychleji a kvalitněji než jejich neurotypičtí kolegové.“
Zároveň upozorňuje na důležitost podpory těchto pracovníků: „Velké firmy často nevědí, jak s neurodiverzními lidmi správně pracovat. Chybí jim struktura a citlivý přístup, což může být bariérou pro jejich plné začlenění.“
Ochrana dat a cloud: Riziko, nebo příležitost?
S digitalizací přichází i nové výzvy v oblasti zabezpečení dat. Bárta vysvětluje, že obavy spojené s úniky dat často pramení z lidských chyb: „Většina problémů vzniká kvůli nedbalosti, například kvůli slabým heslům nebo špatnému zacházení s dokumenty. Cloudová řešení jsou paradoxně mnohem bezpečnější než vlastní servery firem, protože na jejich ochraně pracují nejlepší odborníci na světě.“
Molčan souhlasí a dodává, že digitalizace umožňuje lepší kontrolu nad procesy a efektivnější řízení: „Data dnes představují klíč k úspěchu. Firmy, které se naučí s nimi správně pracovat, budou mít obrovskou výhodu. Bezpečnost je samozřejmě důležitá, ale neměla by být strašákem, který brzdí pokrok.“
Inspirace ze Silicon Valley: Neurodiverzita jako motor inovací
Neurodiverzita a technologické inovace jdou ruku v ruce, což potvrzuje i inspirace ze Silicon Valley. Filip Molčan zmiňuje, že mnoho světově úspěšných lídrů, jako Elon Musk nebo Steve Jobs, bylo neurodiverzních: „Tyto osobnosti ukazují, jak důležité je podporovat odlišné způsoby myšlení. Ve Spojených státech jsou univerzity a firmy často mnohem otevřenější k zapojení těchto talentů.“
Matěj Bárta k tomu dodává, že v Evropě chybí odvaha riskovat: „Zatímco v USA zákazníci říkají ‚Chceme být první, kdo to vyzkouší,‘ v Evropě často slyšíme, ‚Dejte nám vědět, až to bude mít někdo jiný.‘ To nás brzdí v inovacích.“
Budoucnost plná příležitostí
Na závěr podcastu oba hosté vyjádřili optimismus ohledně budoucnosti. Molčan věří, že umělá inteligence a automatizace otevírají dveře k novým příležitostem: „Díky AI se posouváme mílovými kroky. Přináší to otázky, jak technologie zpeněžit, ale potenciál je obrovský.“
Bárta vidí sladkou tečku v rostoucím zájmu o jejich projekty: „Zájem o naše řešení přichází nejen z Evropy, ale i z dalších kontinentů. To potvrzuje, že jsme se vydali správným směrem – kombinace technologií a lidských zdrojů je cestou k úspěchu.“
Digitalizace a neurodiverzita nejsou jen trendy, ale zásadní směry, které mění způsob práce i přístup k inovacím. Pokud Evropa dokáže využít svůj potenciál, může se stát lídrem technologického pokroku a inkluze na globální úrovni.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na odkazech níže:
Spotify:
https://creators.spotify.com/pod/show/byznys-bistro
Apple Podcasts:
https://podcasts.apple.com/us/podcast/byznys-bistro/id1784480400
