Mistrovství České republiky v horských kolech se nezadržitelně blíží. Již v pátek 22. července začíná ve Stupně svátek všech milovníků horských kol, závodů, zábavy a skvělé atmosféry. Na čtyřech soutěžních okruzích se představí přes 415 přihlášených závodníků. A M2C bude u toho.
Ambasadorem celé akce je Ondřej Cink, nejlepší český cyklista pro rok 2021. S tímto sympatickým a usměvavým sportovcem jsme se potkali na tiskové konferenci, kde nám velmi ochotně poskytl krátký rozhovor.
Byl jsi vyhlášen nejlepším českým cyklistou za rok 2021. Jaké byly tvoje první pocity?
Být králem cyklistiky je pro každého velká čest a prestiž a jsem moc rád, že jsem se zařadil mezi velká jména, která tohoto ocenění dosáhly.
Vzpomínáš si na své první setkání s kolem?
Úplně si nevzpomínám, protože jsem byl hodně malý. Ale mám z toho fotografii, kterou rodiče pořídili. Vzpomínám si, že jsem hrozně brečel, protože jsem jel poprvé bez přídavných koleček a bál jsem se, že to nezvládnu a spadnu. Takže to asi byly trochu nervy i pro rodiče.
Kdo je tvým cyklistickým vzorem?
Vždycky jsem měl spíše sportovní než cyklistický vzor. Konkrétně Jaromíra Jágra. Hokej mám hrozně rád a je neskutečné, jak dlouho ho Jaromír dokáže dělat na profesionální úrovni. Dělat sport co nejdéle jsem si totiž vždycky přál i já. Myslím, že je to všechno o hlavě a lásce k tomu, co člověk dělá. Potom věk není úplně rozhodující.
Jaká je tvoje nejoblíbenější cyklistická destinace?
Vždycky to byla Mallorca. Už od juniorů jsme tam jezdili přes zimu na tréninkové kempy a to mi zůstalo až dodnes. Celých těch osmnáct let, co jezdím, tak jsem nikdy nevynechal zimní soustředění.
Jak vypadá příprava Krále české cyklistiky před závodem?
Je to spíše dlouhodobější příprava v nějakém časovém období, kdy mám prostor pouze trénovat. Těsně před závody se už nedá úplně nic vymyslet a formu nezískáte za dva, tři tréninky. Jedná se tedy o takové kempy, kdy jsou tréninky hodně náročné a příprava směřuje k závodu. Týden před závodem jde už jen o doladění formy, nic nepřehánět a odpočívat.
Máš před závodem nějaké rituály?
Konkrétní rituál ne, ale mám svůj program, co musím udělat přes různé válcování svalů na podlaze nebo na podložce, až po rozdýchávání plic přístrojem. Je to taková rutina, kterou mám nastavenou a kterou když neudělám, tak jsem nervózní a necítím se stoprocentně výkonný. Ve finále to pak třeba vůbec nevadí, ale jak se říká, sport je hlavně o psychice, takže nevynechat tento program je pro mě hodně důležité.
Dočetl jsem se, že jsi vášnivým milovníkem kávy. Je káva neoddělitelnou součástí profesionálního cyklisty?
Já si myslím, že ano. Zastavit se někde po dlouhých vytrvalostních trénincích na kafe. K cyklistice káva tak nějak patří. A je to i mé hobby. Věnuji se profesionálním kávovarům a přípravě kávy, baví mě to a snažím se v tomto směru vzdělávat.
Jaké jsou tvoje největší záliby a jak nejraději trávíš svůj volný čas?
Tím, že se věnuji profesionální přípravě kávy, tak s manželkou rádi objevujeme nové kavárny. A baví nás i jídlo, koho také ne že? Sledujeme Lukáše Hejlíka, máme jeho knížky a snažíme se podle nich poznávat zajímavá místa a nové restaurace.
Čím je dána rychlost při závodech a jaké průměrné rychlosti dosahuješ?
Tratě při závodech jsou různé. Včera jsem absolvoval Světový pohár v Rakousku a tam se jelo průměrem 18 km/h. Jelo se ale hodně do kopce a tudíž opravdu pomalu. Z kopce je to hodně technický sjezd, takže se tam také nedosahuje příliš velkých rychlostí. Není to jako na silniční cyklistice, kdy se jede s průměrem 45 km/h. V lese, v cross country okruzích, se jede rychlostí spíše na dolní hranici. Výjezdy jsou hodně prudké stejně jako občas i sjezdy, a to člověk nejede úplně rychle.
Na MS v italském Val di Sole tě o lepší umístění připravily problémy s přehazovačkou a na olympiádě v Japonsku tě ze závodu zase vyřadil zlomený ráfek. Tou dobou, v předposledním kole, jsi byl na bronzové příčce.. Co se v takové chvíli závodníkovi honí hlavou?
V tu chvíli to byla velká bezmoc. V závodě jsem se posouval na třetí místo, což mě psychicky hodně nakoplo a vlilo do žil obrovskou energii. Byl to můj velký cíl. Celé tři roky jsem se k tomu upínal a pak ten den přišel. Já na té pozici byl a hrozně mě motivovalo, že bych to mohl dokázat. Když se pak stalo tohle, tak jsem vůbec nevěděl, co dělat. Bylo to hrozně těžké.
Další olympiáda bude za dva roky v Paříži. Bude to vrchol tvé kariéry?
Vnímám to tak. Na další Olympiádě už totiž nebudu mít na intenzivnější závody věk. I když vše je možné, jak jsem zmiňoval u Jaromíra Jágra. Takže člověk by nikdy neměl ztrácet naději. Ale myslím si, že to bude opravdu vrchol.
Jaké máš cíle pro letošní rok?
Dal jsem si před sezónou cíl, že bych chtěl vyhrát jeden Světový pohár. Nějaké šance tam ještě jsou a doufejme, že to vyjde.
V M2C máme několik zapálených amatérských jezdců, kteří se neustále snaží posouvat hranice své výkonnosti. Co bys jim vzkázal a jakou radu dal při překonávání jejich osobních limitů?
Důležitá je láska k cyklistice. Není důležité, zda závodí či nezávodí, ale to, aby je to bavilo a vždy si na chvíli na kolo našli čas. A to si myslím, že je pro amatéry důležité. Najít si tu chvíli, dát do toho všechno a vydržet u toho.
Pokud chcete získat Ondrův autogram, přijeďte v sobotu 23. července do Stupna. Autogramiáda Ondřeje Cinka proběhne ve stanu Kross od 18:00 do 19:00 hod.
